Kázání o šelmách z Apokalypsy

První čtení: Daniel 7,1 – 15: „V prvním roce vlády Belšasara, krále babylónského, viděl Daniel sen, vidění mu prošla hlavou na jeho lůžku. Hned tedy v hlavních rysech ten sen popsal. Daniel řekl: „Viděl jsem v nočním vidění, hle, čtyři nebeské větry rozbouřily Velké moře. A z moře vystoupila čtyři veliká zvířata, odlišná jedno od druhého. První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Viděl jsem, že mu byla křídla oškubána, bylo pozvednuto od země a postaveno na nohy jako člověk a dáno lidské srdce. Hle, další zvíře, druhé, se podobalo medvědu. Bylo postaveno tváří k jedné straně. Mělo v tlamě mezi zuby tři žebra a bylo mu řečeno: »Vstaň a hojně se nažer masa!« Potom jsem viděl, hle, další zvíře bylo jako levhart a mělo na hřbetě čtyři ptačí křídla. Bylo to zvíře čtyřhlavé a byla mu dána vladařská moc. Potom jsem v nočním vidění viděl, hle, čtvrté zvíře, strašné, příšerné a mimořádně mocné. Mělo veliké železné zuby, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama. Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohů. Prohlížel jsem rohy, a hle, vyrostl mezi nimi další malý roh a tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny. Hle, na tom rohu byly oči jako oči lidské a ústa, která mluvila troufale. Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec – plameny ohně, jeho kola – hořící oheň. Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitísíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy. Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm. Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času. Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno.“ Můj duch, můj, Danielův, byl uvnitř své schránky zmatený a vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnila hrůzou.“

Čtení ke kázání: Zjevení Janovo 13,1 – 18: „Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách; na těch rozích deset královských korun a na hlavách jména urážející Boha. Ta šelma, kterou jsem viděl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu i trůn i velikou moc. Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně raněná, ale ta rána se zahojila. A celá země v obdivu šla za tou šelmou; klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: „Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?“ A bylo jí dáno, aby mluvila pyšně a rouhavě a měla moc po čtyřicet dva měsíce. A tak otevřela ústa a rouhala se Bohu, jeho jménu i jeho příbytku, všem, kdo přebývají v nebi. A bylo jí dáno, aby vedla válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou; budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka. Kdo má uši, slyš! Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru. Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země: měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána. A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země; rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu. Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou. A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.“

Kázání:

Milé sestry a drazí bratři,

v těchto dnech vrcholí léto. Je čas dovolených a prázdnin. My jsem např. v uplynulých pěti dnech absolvovali zdařilé sborové výlety. Prošli jsme údolím Drahaňského potoka, navštívili zábavný a naučný park v Milovicích, byli v Mníšku pod Brdy, v Řeporyjích i na Okoři a v Zákolanech. A tak předpokládám, že jsme všichni dostatečně odpočati, abychom snesli hutnější duchovní pokrm (Žd 5,12 – 14). Dnes se totiž chci věnovat nelehkým nábožensko-politickým tématům. Začneme viděním proroka Daniela, které jsme slyšeli v našem první čtení (Da 7,1 – 15).
Prorok Daniel v nočním vidění spatřil, jak z rozbořeného moře postupně vystoupila čtyři veliká zvířata, odlišná jedno od druhého. Ono moře zde představuje chaotické pramoře, protibožský živel, z něhož hrozí světu zkáza. A tak tato zvířata, ačkoliv je každé jiné, mají jakožto zplozenci nepřátelského chaotického živlu záporné předznamenání a jsou tudíž nebezpečná. V Kralickém překladu jsou proto označena jako šelmy. Šelmy v Písmu svatém původně představují označení každého divoce žijícího a škodlivého zvířete, zvláště dravce (Ex 23,29 či Ž 79,2). Záhy však se začalo užívat výrazu šelma v obrazném významu. V Danielově vidění šelmy čili velká zvířata jsou symbolem čtyř světových říší, které postupně ovládly Boží lid, Izrael.
První zvíře má podobu lva s křídly orla. Lev ve Starém zákoně není jen symbolem odvahy, udatnosti a síly (např. 2 S 1,23 či 17.10), ale také symbolem smrtelného nebezpečí a ďábelského protivníka (např. 2 Kr 17,25 či Ž 22,22). Podobně orel je symbolem jak bystrosti, stále svěžesti (Iz 40,31), královské vznešenosti a moci (Jb 39,27), tak vykonavatelem soudu (Jb 39,30). První zvíře proto představuje vládu bohatýrskou a tvrdou, s rozhledem, vznešeností a s nádherou, pro Boží lid velmi nebezpečnou. Vykladači se shodnou, že toto zvíře reprezentuje babylonskou říší, jelikož obrazy a sochy okřídlených lvů jsou typické pro babylónsko-asyrskou oblast.
Druhé zvíře se podobá medvědu. Medvěd byl považován za dravou šelmu, nebezpečnou zvláště tehdy, když je vydrážděná (2 Kr 2,24) Jeho velkou žravost dokládají žebra v jeho tlamě. Tato šelma má představovat říší Médů a Peršanů. Tři žebra jsou snad narážkou na tři mocnosti podrobené Médy – Asýrii, Élam a Babylón. Třetí zvíře se podobá levhartu, má však čtyři hlavy a a čtyři ptačí křídla, což zřejmě ukazuje na schopnost zvířete působit na čtyři světové strany. Toto zvíře má zřejmě představovat makedonskou řeckou říší.
Čtvrté zvíře se od předchozích zcela liší. Nelze je přirovnat k žádnému zvířecímu druhu. Je to vše ničící hrozná nestvůra. Tato nestvůra má bezesporu představovat Římskou říší, která vše kolem žere, ničí a drtí. Líčení se soustřeďuje na deset rohů této šelmy, zejména na „malý roh“, který vyrostl později a v němž jako by se koncentrovalo veškeré zlo. Lidské oči, jež má roh, dokládají jeho bystrost. Tu však zneužívá k pyšnému titánství a sebezbožštění, o čemž svědčí ústa mluvící troufale a rouhavě. Značí vládu čiré svévole.
Ovšem v čase, kdy hrůza vrcholí a zlo triumfuje, přichází Boží soud. Sám Bůh odsuzuje čtvrté zvíře k smrti a rozsudek je na místě vykonán. Ostatním zvířatům pak byla odňata jejich vladařskou moc, život však byl jim ponechán, a to do určité doby a času, pravděpodobně do konce „tohoto věku“. Po vykonaném soudu přichází na scénu nová postava. Nepřichází z moře jako zvířata, nýbrž z nebeské sféry. Je tedy božského původu. Má podobu jakoby Syna člověka. Nese lidské rysy, není však blíže popsána a tato nejasnost je záměrná. Postava předstupuje před Nejvyššího soudce nikoliv aby byla odsouzena, nýbrž aby byla pověřena vládou. Oč usilovala zvířata násilím, je jí dáno. Má vladařskou moc nad celým světem, a to nikoli na omezený čas, ale na věky. Je symbolem vlády „svatých Nejvyššího“ a představuje Boží království v protikladu ke královstvím zemským, která jsou reprezentována zvířaty. Postava ukazuje k Mesiáši, který přijde v plnosti dnů a v němž se prolomí Boží království na tuto zem. V Novém zákoně je Syn člověka jedním z výrazů, kterými Ježíš označuje sám sebe (Mt 24,30 či Mt 26,64). Syn člověka představuje titul, jemuž dává Ježíš přednost, kdykoliv mluví o dílu Vykupitele.
Na Danielovo vidění pak navazuje třináctá kapitola knihy Zjevení. Jan, autor knihy Zjevení, vidí šelmu, která spojuje v jedno znaky všech čtyř zvířat. Byla jako levhart, její nohy byly jako tlapy medvěda a její tlama byla jako tlama lví. Měla sedm hlav a deset rohů. Šelma se tedy vyznačuje vznešeností a tvrdostí babylónského lva, nenasytností médsko-perského medvěda, rychlostí makedonsko-řeckého levharta a drtivostí čtvrté nestvůry. Co či koho tato hrozná šelma reprezentuje? Podle většiny vykladačů jde o Římskou říší ve službě satanově. Římský stát, a zvláště jeho císař, měl totiž podle názorů jeho přívrženců božskou moc. Dnes se Římská říše obnovuje v podobě Evropské unie, neboť její počátky jsou spjaty hlavně s Římskými dohodami z roku 1957. Dosud tedy žijeme v kontinuitě Římské říše, která se nyní k obdivu vší země znova formuje a časem se v ní moci uchopí Antikrist a vyhlásí svou vládu. A kdo se mu nepodřídí, bude tvrdě pronásledován, obdobně jak byli pronásledování prvotní křesťané v dobách starověké Římské říše.
Někteří vykladači ztotožňují tuto šelmu s papežstvím, tedy s římskokatolickým náboženstvím. Tato šelma totiž utrpěla smrtelnou ránu, která se však zahojila. Podobně papežství utrpělo smrtelnou ránu reformací a Francouzskou revolucí, vzpamatovalo se však. Mne tato šelma připomíná kapitalismus jakožto sociálně ekonomický systém. I kapitalismu utrpěl smrtelnou ránu skrze Říjnovou revoluci a socialismus, ale podařilo se mu ji přežít. A co tě nezabije, tě posílí…
Ale to není vše. Na scéně se ještě objevuje druhá šelma, která vystupuje z pevné země. Má dva rohy jako Beránek, proto bylo by ji možné zaměnit s Kristem. Její řeč ji však ihned prozrazuje, mluví jako drak čili satan. Je zcela ve službách první šelmy, které vděčí za svou moc. Hraje pro první šelmu roli jakéhosi poradce pro vztahy s veřejností. Věnuje se totiž propagandě, která první šelmu oslavuje a kryje její zvěrstva. Hraje stejnou roli, jakou hrál Goebbels pro Hitlera v době nacismu. Z historického hlediska představuje tato šelma císařský kult – státem podporované a vymáhané uctívání římského císaře. V současné době má šelmu ze země podle některých výkladů reprezentovat politický, ekonomický a náboženský systém Spojených států amerických (zahrnující tzv. parlamentní demokracii, tržní ekonomiku a od Boha odpadlý protestantismus).
Jan později právem nazývá tuto druhou šelmu lživým prorokem (např. Zj 16,13), neboť je mluvčím první šelmy a vší silou se zasazuje o to, aby se její božské uctívání prosadilo na celém světě. Svými zázračnými znameními svádí obyvatele země a přiměje je k postavení sochy antikristovské první šelmě. Zázračné síly druhé šelmy dokonce jsou s to vdechnout do sochy první šelmy život, takže socha může mluvit. Současně nutí obyvatele země k uctívání první šelmy. A ti, kdo se neúčastní tohoto uctívání, jsou vyloučeni z ekonomického života. Ten, kdo nebude označen na pravé ruce či čele jménem či číslem jména první šelmy, nebude moci totiž prodávat ani nakupovat.
Přesná podoba tohoto cejchu, znaku či znamení šelmy není jasná (může jít o čárový kód či počítačový čip), ale ani důležitá. Klíčový je jeho účel. Jeho přijetím vyjádří lidé spojenectví s Antikristem, ochotu pracovat v jeho ekonomickém systému a podílet se na vzpouře proti Bohu. Odmítnutím tohoto znamení pak věřící prokáží oddanost Bohu a rozhodnutí neopustit víru v Krista, i kdyby to je mělo stát třeba život.
O významu čísla šelmy se diskutovalo a diskutuje víc než o kterékoliv jiné části knihy Zjevení. Číslo šest set šedesát šest je totiž šifra pro jméno člověka, kterého představuje první šelma. Jde tedy o jméno Antikrista. Hebrejská či řecká písmena jde používat jako čísla. V různých výkladech se myslelo na císaře Nerona, Caligulu, Domiciána, Trajána, Juliána Apostatu, papeže Benedikta IX. a Pavla V., Mohameda, Napoleona i Hitlera, jejichž jména po určitých manipulacích dávala číselnou hodnotu 666. Od jména k číslu je totiž cesta jednoznačná, opačně je to problém. Proto teprve až se zjeví skutečný Antikrist, bude i jeho jméno jednoznačně poznatelné. V každém případě toto číslo symbolizuje celosvětovou vládu naprostého zla, jejíž cílem je svržení Krista z trůnu a zničení jeho díla.
Šelmu z moře i šelmu ze země musíme vidět jakožto spojence draka čili samotného satana. Drak a dvě šelmy představuji nesvatou trojici jako opak pravé trojice Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Tato nesvatá trojice se spojí v drzém pokusu o svržení Boží vlády. Součinnost obou šelem přitom představuje spojení politické, ekonomické a náboženské moci s cílem zcela ovládnout masy a nastolit totalitní světovládu. V porovnání s tou totalitní světovládou se tzv. totalitní režimy 20.století ukáží jako nedostatečně propracované a málo efektivní experimenty.
Neblahá součinnost politické, ekonomické a náboženské moci se již rodí dnes. Např. tzv. církevní restituce u nás vytvářejí příhodné materiální podmínky pro tuto součinnost. Díky ním se církev stane součástí vládnoucího politického a ekonomického establishmentu. Proto bude vehementně bránit stávající společenský řád. Opět nás čeká aliance trůnu a oltáře, která bude chránit a posvěcovat reálnou moc tzv. vlády za trůnem čili plutokratické oligarchie. Situace se bude pravděpodobně jen zhoršovat. Ilegální činnost a revoluční akce za této situace sotva obstojí.
Jak bychom měli na tento negativní vývoj reagovat? Myslím, že bychom měli hlavně zůstat v klidu. Neboť Bůh přese všechno neztrácí nad vývojem situace kontrolu a v pravý čas zasáhne. Na nás je v tento čas osvědčit trpělivost a víru, jak ostatně radí i sám Jan. Měli bychom odolávat svodům tohoto světa, což mimo jiné znamená neuctívat moc a vliv, bohatství a prestiž. Měli bychom naopak věrně zůstávat v osvědčeným biblických pravdách. Měli bychom bdít a žít svatě. Měli bychom se modlit se, žít se svatým Duchem a zvěstovat evangelium. Měli bychom být připraveni na i případné mučednictví, ale o mučednickou smrt bychom sami o sobě usilovat neměli.
Užitečné rady nám poskytl apoštol Juda, který ve svém listě napsal toto: „Ale vy, milovaní, pamatujte na to, co předpověděli apoštolové Pána našeho Ježíše Krista, neboť vám říkali, že v posledním čase přijdou posměvači, žijící bezbožně podle svých vášní. To jsou ti původci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího. Ale vy, milovaní, budujte svůj život na přesvaté víře, modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. S těmi, kdo pochybují, mějte slitování; zachraňujte je z hořícího ohně. Mějte slitování i nad jinými, ale s obezřetností, ať se vám oškliví i jejich plášť, poskvrněný hříchem.“ (Ju 1,17 – 23). Když to vše budeme činit, nemusíme se obávat, že nás záchrana mine. Naopak se můžeme dívat do budoucnosti s nadějí, neboť výše naznačený vývoj ukazuje i na to, že noc značně pokročila a tím pádem den se značně přiblížil (Ř 13,12). A s ním se přiblížilo i naše vykoupení (L 21,28). Amen.

Modlitba po kázání:

Náš nebeský Otče,

děkujeme Ti za všechno, co jsi nám daroval ve svém Synu, Ježíši Kristu. Děkujeme Ti za to, že v Něm máme odpuštění hříchu a přístup k trůnu Tvé milosti. Že Jeho jizvami jsme uzdraveni. Že v Něm máme naději pro život věčný i časný. Že v Něm jsou nám darovány všechny poklady moudrosti a poznání. Že v Něm jsme obdařeni vším duchovním požehnáním nebeských darů. Že v Kristu máme naději spásy pro sebe, všechen Boží lid, pro celý svět, pro celý vesmír, pro veškeré tvorstvo. Zvlášť děkujeme za Jeho zaslíbení, že bude s námi po všechny dny až do skonání tohoto světa, tohoto věku tmy .
A tak si troufáme Tě, náš nebeský Otče, prosit v Jeho jménu, aby si nám shůry daroval dostatek lásky, víry, naděje, síly, rozvahy, odvahy, moudrosti a poznání a všeho potřebného k tomu, abychom mohli obstát před Tebou a naplnit Tvou vůli ve svých životech a ve všem svém konání. A to i v této době, kdy noc již značně pokročila. Daruj nám schopnost mocí Toho, který byl zjeven, aby kazil činy ďáblovy, odhalovat a mařit skutky tmy, byť by byly prezentovány v hávu světla, dobra, lásky, pravdy, spravedlnosti či humanity. Dej Otče, abychom vytrvali do konce a tak mohli vejít do života věčného. Ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.

Stanislav Heczko

Komentovať