Kázání z proroka Daniela o současné době

Kázání z proroka Daniela o současné době

První čtení: Ámos 3,6 – 8: „Když se v městě troubí na polnici, zda se lid netřese? Stane-li se v městě něco zlého, zda nejedná Hospodin? Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům. Lev řve, kdo by se nebál? Panovník Hospodin mluví, kdo by neprorokoval?“

Druhé čtení.: Marek 13,21 – 23: „A tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš, hle tam´, nevěřte! Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné. Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.

Čtení ke kázání: Daniel 2,26 – 45: „Král oslovil Daniela, který měl jméno Beltšasar: „Jsi schopen oznámit mi sen, který jsem měl, a jeho výklad?“ Daniel králi odpověděl: „Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku: Tobě, králi vyvstaly na lůžku starosti o to, co se v budoucnu stane, a ten, který odhaluje tajemství, ti oznámil, co se stane. Já pak to nemám z moudrosti, které bych měl více než ostatní živé bytosti, ale to tajemství mi bylo odhaleno, aby výklad byl králi oznámen a abys poznal myšlení svého srdce. Ty jsi, králi, viděl jakousi velikou sochu. Byla to obrovská socha a její lesk byl mimořádný. Stála proti tobě a měla strašný vzhled. Hlava té sochy byla z ryzího zlata, její hruď a paže ze stříbra, břicho a boky z mědi, stehna ze železa, nohy dílem ze železa a dílem z hlíny. Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je, a rázem bylo rozdrceno železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi. Toto je sen. Též jeho výklad řekneme králi: Ty, králi, jsi král králů. Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu. A všechna místa, kde bydlí lidé, polní zvěř a nebeské ptactvo, dal ti do rukou a dal ti moc nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava. Po tobě povstane další království, nižší než tvé, a pak další, třetí království, měděné, které bude mít moc nad celou zemí. Čtvrté království bude tvrdé jako železo, neboť železo drtí a drolí vše, a to království jako železo, které tříští všechno, bude drtit a tříštit. Že jsi viděl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem ze železa, znamená, že království bude rozdělené a bude v něm něco z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou. Prsty nohou dílem ze železa a dílem z hlíny znamenají, že království bude zčásti tvrdé a dílem křehké. Že jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou, znamená, že se bude lidské pokolení mísit, avšak nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou. Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý.““

Kázání:

Milé sestry a drazí bratři,

dnes bych se chtěl zamyslet nad současnou dobou ve světle jednoho biblického proroctví. Prorok Ámos nás sděluje závažnost skutečnost, že „Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.“ Proto také Ježíš, který jako Boží Syn je nejvyšší ze všech proroků, může říci svým učedníkům, tedy i nám, že všecko již jim/nám řekl předem.
Prorokem je v biblickém pojetí osoba, která je samým Bohem povolána zjevovat lidem Boží vůli, zvěstovat Boží spravedlnost, z Božího pohledu vykládat minulost i přítomnost, varovat před následky neposlušnosti a ohlašovat Boží soudy. Znalost Božích zákonů umožňuje prorokům také předvídat budoucnost. Je třeba přitom striktně odlišit Božího proroka od pohanského věštce, hádače, jasnovidce či hvězdopravce. Ti své informace získávají nikoliv od Boha, nýbrž z druhé strany, od ďábla čili satana. Proto také Bible zakazuje tyto okultní praktiky pod hrozbou trestu smrti: „Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít. Ukamenují je. Jejich krev padni na ně.“ (Lv 20,27).
Jedním ze starozákonních proroků je prorok Daniel. Mezi židovskými přesídlenci v Babylóně Daniel vynikl jako politik a prorok, který z poddaného se vypracoval na státníka, jenž vládl v zastoupení babylonských a medsko-perských králů téměř šedesát let. Jednou měl babylonský král Nebúkadnesar podivný sen. Proto svolal všechny své mudrce a žádal je, aby mu jeho sen zdůvodnili a vyložili. Ovšem byl zde jeden zádrhel, král jim totiž obsah toho snu nebyl schopen sdělit. Mudrci tak měli napřed sen popsat a pak je vyložit, a to pod hrozbou trestu smrti. Královští učenci zde přirozeně selhávají a čeká je poprava. Když se o tom Daniel dozvěděl, požádal o schůzku s králem. Zatímco byla schůzka domlouvána, Daniel volal se svými třemi druhy k Bohu, aby jim sdělil obsah i výklad králova snu. Bůh je vyslechl a tak Daniel měl vidění, ve kterém mu Bůh sdělil králův sen a vyložil mu jej. A tak Daniel mohl králi říci, že Bůh mu (králi) skrze sen vyjevil budoucnost.
Králi Nebúkadnesarovi se zdálo o veliké soše, která se nesmírně leskla, hlavu měla ze zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky z mědi, stehna ze železa a nohy dílem ze železa a dílem z hlíny. Před jeho očima sochu rozdrtil kámen, takže se úplně rozpadla.
Daniel králi sdělil, že on sám je zlatou hlavou a že mu Bůh svěřil velkou říši. Druhé a třetí království po této říši budou podřadná. Čtvrté království, představované železem, zničí všechna předchozí království. Ovšem směs železa a hlíny v nohou poukazují na konečné rozdělení tohoto království. Nakonec Bůh nastolí království, které nebude zničeno. Až bude toto království s konečnou platností nastoleno, skoncuje se všemi předchozími královstvími.
Prvním královstvím, tedy hlavou, je království Babyloňanů. Babylonská říše už neexistuje, ovšem babylonský vliv setrvává až do dnešních dnů a v posledních dnech tohoto věku tmy zesílí na maximum. Babylón je totiž symbol náboženského zmatení, duchaření, astrologického poblouznění a zbožňování nejrůznějších idolů, doprovázené alkoholickými a sexuálními orgiemi. Babylonské rituály přešly mezi pohany, kteří je později zavlekli i do křesťanství a tak jsou dodnes praktikovány.
Království první je nám tak jasné. Ale co druhé, třetí a čtvrté království? Většina vykladačů soudí, že druhým královstvím je Médo – Persie, tedy království Médů a Peršanů. Jednalo se o poměrné silné království, přičemž Persie byla mocnější než Médsko. Bůh použil Médo-Persii ke zničení Babylónu. Ovšem i království Médů a Peršanů bylo zlomeno. Historie nás učí, že to bylo Řecko, jmenovitě Alexandr Veliký, který rozmetal Médo-Peršany.
Třetí království je tedy Řecko, konkrétně království makedonské, které se objevilo po perském království a všechno ovládlo. Ovšem po brzké Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla na čtyři části. Každému ze čtyř území vládl jeden Alexandrův generál. Ptolemeus ovládl Egypt a přilehlá území. Seleukus dostal Sýrii s Východem. Lysimachus ovládl území dnešního Turecka a Kassander vedl Makedonii a samotné Řecko. Tyto čtyři země, Turecko, Egypt, Řecko a Sýrie, podle některých výkladů mají hrát velmi důležitou roli v událostech, které jsou spojeny s koncem tohoto světa, respektive tohoto věku. To je velmi zajímavé vzhledem k současnému politickému vření v těchto zemích.
Čtvrtým královstvím, symbolizovaným železem, je pak Římská říše. Železnými stehny má být historická Římská říše, která byla na scéně více než 1500 let. Svého času si podřídila i izraelské království a na svědomí má i ukřižování Ježíše Krista. Časem se však jednotná Římská říše rozdělila na dvě části, a to na Západořímskou říši a Východořímskou říši. Západní i východní části Římské říše se pak postupně rozpadaly. Rozklad Říma byl způsobem jednak postupnou demoralizací, jednak místními válkami s mnoha národy. Řím se tak jednoduše rozdrolil.
Dvě nohy s deseti prsty mají potom představovat zrevidovanou Římskou říši doby konce. Je možné, že tato říše již vzniká na bázi Evropské unie. Předchůdkyně Evropské unie, Evropské hospodářské společenství, vzniklo totiž na bázi tzv. Římských dohod podepsaných dne 25. 3. 1957. Zrevidovaná Římská říše má představovat šelmu z moře, o které se píše ve knize Zjevení (Zj 13,1-3). Druhou šelmu, šelmou ze země, pak budou představovat Spojené státy americké (Zj 13,11). Ovšem již dnes platí, že „se bude lidské pokolení mísit“, jak vysvětloval prorok Daniel. V současně době se rozmohla nebývale mezinárodní migrace a řada zemí usiluje o zformování multikulturních a multireligiózních společností.
Jak se na tyto snahy máme dívat? Prorok Daniel upozorňuje na to, že lidská pokolení „nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou.“ Je to závažné konstatování. Lidská jednota je jistě vznešený ideál. Zdá se však, že ve světě propadlém hříchu nerealizovatelný. Nejsou zkrátka proto zatím příhodné podmínky. Snahy o překotné mísení národů a ras může být kontraproduktivní. Zvýšený příliv migrantů z jiných regionů s odlišnou mentalitou, náboženstvím, kulturou a tradicemi může vyvolávat sociální a politické nepokoje jako např. nepokoje v Paříži na přelomu let 2005/2006. Ty pak nemalou měrou přispívají k nárůstu národnostní nebo rasové nesnášenlivosti. A vedou také k posílení krajní pravice, což můžeme pozorovat v zemích s velkým podílem přistěhovalců.
Domácí obyvatelstvo se cítí být ohrožené a začíná se bránit. A tak vznikají taková hnutí jako PEGIDA v Německu. Zkratka PEGIDA pak znamená Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. A tak rozumným řešením se tu zdá být řízená migrace. Zejména když někteří autoři hovoří o uměle vyvolávaných migračních vlnách jako o migrační zbrani. V Písmu se pak hovoří o tom, že sám Bůh přiděloval národům jejich dědictví (Dt 32,8) a stanovil hranice lidských sídel (Sk 17,26). Proto jako křesťané bychom asi měli být obezřetní k myšlence multikulturalismu a multireligionismu. Samozřejmě k legálním přistěhovalcům se máme chovat přátelsky, jak stojí v Písmu: „Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.“ (Ex 22,21, kralický překlad).
Formování obrozené Římské říše budou provázet různé válečné konflikty. I proto, že tato říše kromě západní Evropy by měla zahrnovat rovněž státy severní Afriky a Malé Asie. A tak se naplní Kristova slova: „Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí.“ (Mt 24,6 – 8). Válka na Ukrajině, boje na Blízkém východě, vznik Islámského státu, výzvy k emigraci Židů z Evropy, pronásledování křesťanů – to vše ukazuje na to, že apokalyptické děje konce tohoto věku jsou již na pochodu.
Co máme v této době dělat? Písmo svaté nám radí toto: máme bdít (Mt 24,42), žít svatě (Zj 22,10 – 12), mít pokoj s druhými (Žd 12,14), být vytrvalí a trpěliví (Jk 5,7 – 8), máme odolávat takovým svodům tohoto světa jakými jsou nestřídmost, opilství či starosti o živobytí (L 21,34 – 35), máme se modlit se, žít se svatým Duchem, usilovat o jednotu církve a zvěstovat evangelium, aby všichni mohli uvěřit dobré zprávě (Mt 28, 18 – 20). Když to vše budeme činit, nemusíme se obávat o svoji spásu. Naopak se můžeme dívat do budoucnosti s nadějí, jak ostatně nám doporučoval sám Pán Ježíš: „Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ (L 21,28). Amen.

Modlitba po kázání:

Náš nebeský Otče,

děkujeme Ti, že nám poskytuješ dostatek vědomostí a informací, abychom mohli obstát v každé době, a to i v tak těžké době, jaká právě přichází na svět. Máme k dispozici Písmo svaté, byl nám dán Duch Svatý, díky Ježíši Kristu máme přístup k trůnu Tvé milosti. V církvi si ustanovil kazatele, učitele i proroky. Máme také přístup k takovým darům Ducha Svatého, jakými jsou dary poznání, moudrosti a prorokování. Nic nám tedy nechybí, abychom mohli poznat Tvoji vůli a naplňovat ji.
Žel často pořádně nehledáme Tvoji vůli a mnohdy ji neplníme, i když jsme ji dostatečně dobře poznali. Odpusť nám to a daruj nám dostatek milosti, moudrosti, lásky, rozvahy a odvahy, abychom se napravili, vždy hledali Tvoji vůli a snažili se ji co nejlépe naplnit. A to i v této době, kdy končí doba milosti a blíží se doba soužení. Dej, nebeský Otče, abychom vytrvali do konce a mohli vejít do Tvého království, které nebude nikdy zničeno a které zůstane navěky.
Za toto všechno Ti, nebeský Otče děkujeme a za toto všechno Tě prosíme před trůnem Tvé milosti ve jménu Pána Ježíše Krista, který s Tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Stanislav Heczko

Leave a Reply